Čtvrt kg fazolí se do měkka uvaří a prolisuje. V misce umícháme lžíci hořčice,. 1 žloutek, trochu oleje a octa. Lisovaná fazolka se tam přidá a dobře umíchá. Kaše podává se studená k masům dušeným. Má jemnou, pikantní chuť.
Zdroj historického receptu:
Česká hospodyně 1917, autor neuveden.
Toliko pravila inspirace: Já jsem uvařila asi 3/4 kg bílých a hnědých fazolí. Po uvaření jsem je umlela na jemno, přidala mnoho-li lisovaného česneku, sůl, majoránku a pepř.
Na oleji jsem osmahla cibuli dvou barev nakrájenou na půlkolečka, opekla na čtvrtinky nakrájený špekáček a přidala kyselou okurčičku. Podávala teplé.
O sežpapání se postarali ostatní.
Bílkovinnou bombu vařila: Jana Macůrková
Ahoj,
tentokrát jsem za kuchatkou Janou přijel příliš pozdě, takže špekáček už na mě nezbyl, měl jsem místo něj páreček, ale……
Holky, tak dobrou fazolovou kaši jsem ještě nikdy neměl, kuchařky ve škole mě jí docela znechutily… Nebudu to protahovat – poprvé v životě jsem si přidal fazolovou kašičku, což považuji za svůj „osobní světový rekord“ 😀
Jelžikož muži jsou mlsní, budu Vám věřit, a zkusím.
V původním receptu mne odrovnal syrový žloutek … vím, Ty jsi ho tam nedala.?
Ale jsem na tom jako Pavlínka, fazolovou poblivku, fazole, fazolovou kaši nedám …. ale zelené fazolky k masu, to bych se užpapala.
Nicméně, kromě buřta by jí slušela i dobře opečená klobáska.
A vidíš, zrovna Pavlínka už ode mne ochutnal několik jídel, která do té doby nejedl a občas si i rovnou řekne, co by si dal dobrého. S tou klobáskou souhlasím, ale nebyla. Jinak jak sis všimla, dávám verzi historickou a poté recept, jak jsem si ho upravila já. Zítra zrovna dělám jehněčí po bulharsku, ale některé druhy zeleniny nevím vůbec, kde sehnat a tak holt improvizuji.
Ha! Babica! (promiiiiin 🙂 )
Víš, co? Zkus mi sehnat např. žlutou řepu a brukev. Koneckonců, jak by vznikaly nové recepty, kdyby každý vařil jen podle kuchařky.
To byl jen vtip. Zlutou repu jsem ti mohla koupit vcera na farmarskem trhu.
A brukev…zalezi jakou. Zelna taky byva.
Žlutou řepu obsahuje i směs zeleniny tzv. přílohové, co mají v Makru, ale ta brukev, nevím. Ale v tomhle receptu jde píš o koření než o zeleninu. I když mne překvapilo, že tam není čubrica, asi ji v tom roce 1884 neznali.
Brukev je kedlubna. Prababička byla ročník 1880, babička to převzala od ní a až pobyt v Praze jí naučil říkat kedlubna…
Jo, koukám, že jako koření. Nejni to černá hořčice? Nebo hořčičný semínko?
Já bych si tu kaši za tepla taky dala, ale můj muž by to nejedl, takže pro jednoho se mi to nechce dělat. Ale možná bych zkusila řádné prohřát plechovku fazolí, rozmickovat a přidat uvedené koření. Samo k tomu okurku a párek.
Já bych to udělala obráceně – ocedit ty fazole, umlít a potom teprve ohřát. Samozřejmě česnek a majoránku, ty tomu dají chuť.
No měla jsem na mysli ty fazole bez nálevu. S nálevem by ta kaše byla spíš jako koktejl.
Hele, to je krásný nápad – fazolový koktejl, nebo čočkový, hrachový….recept jak dělaný na Apríla. Jo, jo, krásná inspirace.