1 kg polohrubé mouky
250 g syrových brambor, nastrouhaných
250 g vařených brambor, prolisovaných nebo nastrouhaných
50 g droždí, 2 vejce
3/4 až 1 litr mléka
250 g pěkných škvarečků vyškvařených ze sádla nebo z tučného masa
100 g sádla (nebo olej napůl se sádlem)
80 – 100 g česneku, sůl
Rozděláme klasický kvásek z rozdrobeného droždí, kostky cukru, části mouky a 1 šálku mléka.
Nastrouhané syrové brambory přimícháme k prolisovaným bramborům vařeným, směs osolíme, přidáme česnek, rozšlehaná vejce, vzejitý kvásek a škvarečky nebo drobně usekané osmahnuté maso.
Do směsi dolijeme mléko a dosypeme mouku tak, aby vzniklo polotuhé těsto.
Dobře propracujeme a necháme 45 minut kynout v teple (nebo je můžeme nechat nakynout až na plechu).
Plech hodně vymastíme sádlem a nalijeme těsto do vrstvy vysoké asi 1 až 1,5 cm.
Pečeme při 250°C do zlatohněda – až je „brdlajs“ pěkně křupavý.
Pozn: pokud máte rádi, lze přidat i trochu majoránky nebo pepř, Původní hmota nabyde vykynutím na plechu až na trojnásobek původní vrstvy. Buchta je krásně vláčná i třetí den,
lze podávat s pečeným masem, zeleninou, nebo jen tak.
Z Dadalovy kuchařky čerpala: Jana Macůrková
Cha! Lidi zlatí, u nás je kompjůtrovej blackout. Mně odešla ta škatule, co internetuje a nikdo kompetentní s ní nechce do rozpáleného města. Benjamíně se odtrhla klávesnice od monitoru /práce roztomilého kocourka – svině svinutá/ a Dorostenčin se rozhodl stávkovat ve vedrech… Dneska se podařilo nastartovat poslední ze jmenovaných, tak se snažím vyřídit poštu, ale Bramboru jsem nemohla minout. Komenty a recepisy pročetla, místy se pochechtla, ale moc času na pokec nemám – je tu fronta a některé potřebují i něco do školy. Tož vás zdravim a zítra dopoledne se tu stavím, protože jdu kapat do očí sousedovi a jelikož má zakázáno čučet do elektroniky, budu mu i psát a pak si služné vyberu v naturáliích… Prostě se mu pověsím na comp a dokud nedojde na další kapání budu pařit… A protože mám absťák, máte se nač těšit!
Žije! Juchajda! Tak už se faaakt těším. Sice budu v kanclu, ale čas si na Br. najdu. Dobrou noc všem, jdu se zabořit do peří, páč jsem po víkendu nějaká zmožená. Tak si zítra v kolbence, jak říká Úsměvka, odpočinu.
A já i říkala, že je tu nějak podezřele ticho…
Páni, ta buchta nakynula a vypadá moc jedle. Množství je jen na jeden plech, kilo mouky a půl kila brambor + zbytek? Že je vláčná, to věřím, brambory udělají svoje a taky bude pěkně sytá.
Jiřinko, opravdu to vyjde na jeden velký plech. A sytá je opravdu hodně. Měli jsme ji na tři dny, protože stačil kousek a měli jsme dost.
To vypadá velice dobře a jedle. Určitě vyzkouším. Asi ne hned, počkám si až se ochladí, ale ukládám k věcem, které hodlám udělat až přijde správný čas 🙂
Ehm. „Nastrouhané syrové brambory přimícháme k prolisovaným bramborům vařeným, směs osolíme, přidáme česnek, rozšlehaná vejce, vzejitý kvásek a škvarečky nebo drobně usekané osmahnuté maso. Do směsi dolijeme mléko tak, aby vzniklo polotuhé těsto.“ Kde je mouka?
Už jsem ti ji tam dopsala, šťouro… já to po sobě nějak včera nedočetla, kluci mě pěkně zaměstnávaj a mám na všechno asi tak třetinu času, co obvykle. Tak mne šetři…
Hele, mně by to i došlo – ale náhodnej kolemjdoucí by mohl být zmaten 🙂
Vím, že fotky zkreslují (taky jsem jich tady pár „vybledlých“ měla), takže do „křupava“ bych to opravdu upekla.
Jen mi to přijde trochu buchtoidní …. asi bych vyzkoušela z menší dávky, když Jana píše, že se objem ztrojnásobí.
Jinak musím napsat, že ftom jsou samé dobré věci – škvarky a škvarky??
Určo to někdy vyzkouším
A vítám Boyku ?
Ač jihočech brdlajs neznám.Dalo by se rovnou říct,že znám prdlajs.Určitě bych kousek koštla.Vypadá to pěkně a navíc je to bramborové.
Brdlajs, někde prý nazývaný „tolič“ nebo „hluchec“, „litina“. Brdlajz či hluchec byl pečen dyšinskými hospodyňkami během „Dyšínských folklorních slavností“ už v roce 2002. Tehdy zde poprvé také proběhla soutěž o nejchutnější „hluchec“, který je zde považován za místní tradiční pokrm – bramborovou buchtu. (Dýšina je vesnice a společně s vesnicí Nová Huť též obec v okrese Plzeň-město, která se nachází osm kilometrů severovýchodně od Plzně. Přímou součástí města Plzeň se ale obec nestala. Žije zde přibližně 1 800 obyvatel.) Festival v Dýšině navazuje volně na tradice, které ve vesnici žijí už delší dobu. Novodobá tradice národopisných slavností v Dýšině vznikla na začátku devadesátých let. Kdy vznikla ta buchta se nedá vystopovat – na rokycansku je to známé jako „brdlajs Voldušský“ a existuje i krkonošský, ale ten se dělá jako placky. Uf.
No vidíš, moje babi pocházela z Brodu u Kolince a tuhle buchtu prý pekli doma. Někdy do ní dávala škvarky, někdy kousek uzeného. Milovala jsem jí s hrncem bílého kafe. Sladké kafe z žita a cikorky a k tomu slaná buchta. To byla bašta. Měla bych jí taky někdy upéct, díky za připomenutí.
Tleskám ti.Z vyjmenovaných názvů je to tedy litina a to znááám.Normální bramborová buchta.Ale brdlajs je nejhezčí.?
Zda se mi super, stejne jako tvoje Gugla. Ale chce to více stravniku na odzkoušeni. Ale určitě jo, mňam brambory