V roce 1964 dostal můj táta 4 sazenice vinné révy. 2 se vůbec nechytily, 1 zašla asi po roce a jedna v roce 1968 skončila pod asi 30 m3 písku. V roce 1984 jsme spotřebovali poslední písek při opravě plotu, víno zázrakem obrazilo a máme ho na zahradě dodneska. Je to nějaký ryzlink, není tak úplně sladké, ale je ho docela dost. A to letos na jaře hodně omrzlo…
A v Německu - věřte nevěřte je jen vaničkový tvaroh . V celofánu není . Tatarka není , pomazánkové není…
Neuvěřitelná odolnost! Tak ať roste ještě hodně dlouho, má dobře nakročeno.
Loni jsme mu přisadili čtyři kolegy – jedno bílé, dvě modrá a jedno růžové. Všechny sazenice na jaře omrzly, ale všechny se vzpamatovaly, a a jedna (to bílé) má už letos dva malinké hrozínky. Ale mělo být velkoplodé a to tedy není ani omylem, vypadá to, že to bude další vlašský ryzlink.
Vlašský ryzlink já moc ráda (tekutý).
Byla jsem za celicky svůj dlouhý život jen 2x ve sklípku a vinu ani vůbec nerozumím. Ale nějak ten Ryzlink vlašský mi chutnal nejvíc
Nemaje ani sazenic, ani vinaře, koupila jsem dnes v zeměkouli bílé hrozno, je strašně moc dobré, a cena víc, než přïznivá.
Kdysi jsem dostávala „vínkokuličky“ od vinaře – malé, ale úžasně sladké..
Já teda vínu nerozumím (hroznům, vlastně ani tomu tekutému), ale …..
Tady u nás, v Kutné Hoře, u Práglu …. vždy vidím jen ty malé kuličky. Na Moravě mají velké kuličky.
Jestli to nebude tím, že tam jsou větší chlapáci, bo co ?
Damy, recept zitra pozdeji, ju?
To snad ani není možné, ale víno ví, že roste u dobrých lidí, kteří se o něj budou dobře starat. Tak ať se mu daří. 🙂
Jojo, to máš úplnou pravdu!!???