Kuřecí skelety nebo jiné odřezky
kuřecí játra (jen pár kousků)
ovesné vločky
kutisinový obal na párky nebo salámy
Skelety s játry uvaříme, obereme maso, kůže a jemné křupečky a umeleme najemno.
Zvlášť uvařené vločky vmícháme do masa a celou směs pomocí plnícího sáčku se širší hubicí naplníme do rukávu na salám. (já měla průměr asi 5 cm. Dáme ještě asi na hodinu vařit a co pesan nezblajzne hned (a že mu to patřičně chutnalo!), uložíme do ledničky a podáváme buď jen tak, nebo přimícháme ještě těstoviny nebo rýži.
Pozn: kostičky má pejsek jako bonus, ty dostal po částech hned po uvaření.
Pro Kešu vařila: Jana Macůrková
Laky Ti bude vděčnej!!
Měl jen kuřecí játra s mrkví a s pár granulemi – ty si nechal nakonec a nastavení vločkami je dobrý nápad – já dávám rýži.
A jak snáší Kešu vařené kosti? Já četla, že se vařené nemají dávat.
Já mu vařené kostičky dávám, když právě vařím kuřecí poblivku. Jen ze skeletů, krátké, a nechávám je hodně dlouho vařit (už z nich jsou obrané kůže a maso a ještě je dám asi na hodinu vařit). Nesmí jich moc, mívá po nich hodně natuho, ale má je rád. Jiné kosti (hovězí, vepřové, ale ani kríličí mu nedávám, jsou tvrdé a on si jich ani moc nevšímá).
Místo vloček můžeš zkusit i vařené velké kroupy (č.10). Vozím mu z Polsky salámek Puffy a jak jsem do něj dneska koukala, tak tam jsou jednou vločky a jednou kroupy.
Někde jsem četla, že pes, který je krmený vařenou stravou, dokáže kosti strávit dobře, ale psovi krmenému granulemi mohou ublížit.
To patřilo Lakyse
Tebn náš má mix už odmalička, a kosti tráví dobře.
Náš taky tráví dobře, ale dávám mu jen kuřecí, někdy vepřovou, nejraději má tu z vepřového kolene, to je zaměstnaný na celý den. Vlastně zaměstnaná (Betyna).
Recept vypadá hezky, pejsci si určitě pochutnají. Ale nějací menší. Ti dva naši obři by ty vyfocené salámky měli akorát tak na jedno kousnutí a ještě by si museli vzít párátko, aby ze zubů vyšťourali z toho bonbonku všecko. Krmíme granulemi a jako příkrm 2x týdně trochu syrového masa.
Samozřejmě, je to množství pro gaučáka nebo mazlíka. Náš dostává také granule (Frolik) a občas kousek syrového masíčka, ale velmi opatrně, má po něm průjem.
Jako pamlsek nejraději tavený sýr nebo psí tyčinky.
Taky jsem Frolík kupovala v Kaufu, ale už ho neprodávají. To jediné z granulí Bety vzala na milost.
Já si ho vozím z Německa, tam dělají dva druhy a vyjde skoro o polovinu levnějc než u nás (5 x 1,5 kg v jednom balíku za 14 euro). Takže když jedu k dceři do Mostu, tak zajedu do Marienbergu a cestu mám tím pádem skoro zaplacenou.
Náš je všežravec – kromě chleba namočeného v naftě sežere všechno..tak musím hlįdat…
Náš je všežravec také – oblíbené má např. syrové papriky, ale jen červené, mandarinky, ale jen sladké, nežere rajčata, ale vařená mrkev v něm mizí jak Němci do krytu. Syrový kedlub (šťavnatý gigant, když strouhám na zelí) – to chroupání je slyšet alespoň do Říčan a tak bych mohla pokračovat.
Tak dareba má nadlouho utrum!
Mužskej si dal na talíř tlačenku, hafan skočil, a jeden plátek už měl v tlamě. Když mu ho chtěl vzít, aby se s tím neudávil, tak začal žrát super rychlostí, no, tak třetinu jsme zachránili a dostal po kouskách. Do konce týdne má s dobritama utrum – já pořád říkala – nedávej mu z talíře!
Teď leží a zpytuje svědomí..?
My máme psy jenom venku, ale když hodujeme u grilu, nesmíme odejít od stolu. Vlkodavka, ta je naučená, že nesmí, tak si jen opírá hlavu o stůl – pohodlně dosáhne. Bígl, blahé paměti, ať je mu země lehká, byl nesmírně žravý. Před ním jsme veškeré jídlo museli dávat tam, kam už nedokázal vyskočit. No a na jaře se reinkarnoval a poslal nám místo sebe vlčačku. Totéž v bledě růžovém. Ale u ní doufáme, že je vychovatelná, je jí třičtvrtě roku.
Tak psy bych mohla chovat s tebou. Vkodav byl vždycky moje vášeň a bígl je nejlepší podvraťák všech dob. To jsou takoví magoři, že je nelze nemilovat. A i když mi vlčouni jsou celkem sympatičtí, trochu mi je přejedli 4 z tanku a pes i s komisařem Rexem, ale zato jsme mívali čuvače a bobtaila. Prostě pes musí být nad kolena, nebo beagle. 🙂 Tak ať jim o hodech spadne něco pod stůl, vždyť není dojemnějšího pohledu, než toužící vlkodaví voko…
My jsme měli bígly dva – a stačilo. To byly dvě desítky let nervů, kdy zdrhne a kde a kdy (nebo spíš jestli) ho najdeme. Vlkodavka je kříženka (tatínek byl křížený vlkodav s dogou, ale dcera je přesná, jen o něco menší). No a ještě bývali jezevčíci. A teď si představ trojku: jezevčík, bígl a vlkodav. Šéfoval jezevčík. Jezevčík odešel před dvěma lety, bígl loni na podzim, vlkodavce je už taky dvanáct. Tak obměňujeme. Mladí se zhlédli v německém ovčákovi, tak je štěně. Je z pracovní linie od chovatele policejních psů a je to zatím naprostý šílenec. Momentálně je v pubertě, takže neposlouchá ani na cvičáku. A co bude jako další pes se zatím neví.
Mám stejné zkušenosti s heslem. Už jsem to psala víckrát. Nic nebylo před ním jisté. Neuvařené těstoviny nebo rýže, hladká mouka….. Nejlepší byl ten friťák, to bych nikomu nepřála. Sousedům sežral pekáč buchet, kamarádce granule pro domácího králíka, Když nám utekl na chalupě, začali jsme ji hledat. V jedné chalupě o kus dál grillovali, tak jsme šli docela najisto. Manžel se opatrně ptal – doufám, že vám nic nesežral. Pán jenom odpověděl – no žere pod tlakem.
Oprava klávesnice – s beaglem. Teda jak mi změní beaglem na heslem, nechápu.
Kdo – chlap nebo pes? Ke psovi mi zpytování svědomí nesedí. ?
Pejsánek – on ví, že provedl něco, co neměl, tak buď zaleze pod stůl, nebo na svůj koberec, tam si lehne a tvrdě spí…zašustí papír, a v momentě stojí a kouká, co zase žerem bez něj. Kříženec border kolie německým ovčákem – od obou si vzal energii a mazanost.
Blíží se zima, budeme ho pronajímat na úklid sněhu. Roztahne všechny čtyři, čumákem ryje až u země a vrčí u toho jako motorová fréza.
Ten náš je kříženec bílého malého špice – po mamince je divoký, a tatínek byl jezevčík, a po něm je tvrdohlavý. Takže také perfekt kombinace. Před chvílí lovil v kuchyni myš, dávno již byla zlikvidována, pochována žehem v kamnech, ale dostat ho z kuchyně nebylo možné a čmuchal, hledal a hledal. Kdybych nešla k počítači, tak by snad zalezl od tu linku, i když ta nemá nožičky a stojí na holé podlaze.
Špicevčík – to je tedy dokonalá kombinace.
Pro kolma60pusi – a víš, co je za rasu Botroj? To je fena z Bohnic a pes z Troje…???
Já bych řekla, že spíš pes než chlap, dokáže zpytovat svědomí.
Taky jsem se chtěla zastat psa… 🙂
Čteš mi myšlenky, jak ten náš se dokáže stydět…..