To je slovo do pranice!
Podzim je moje nejoblíbenější období – jaro – to je všechno zelené, všichni kocouři blázní, léto – moc horko, zima – když není bláto, tak je moc zima, ale podzim?
To je nádhera! Příroda vytáhla všechny možné barvy a oblékla skvostný šat, slunce příjemně hřeje, procházka pozimním lesem – to je zážitek.. na pasece tančí víly, za každým keřem číhá rozpustilý elf, aby nám vyvedl nějakou taškařici, sem tam najdeme zapomenutou malinu, nasbíráme barevné listí do vázy.. a třeba nás tam čeká nějaké milé překvapení…
kocouři – to se dvoří jen ti statní, které jaro neunavilo..prostě podzim, to je pohádka, kterou nám příroda vypráví před zimním spánkem❤️
Jaro má sto odstínů zeleně a (převážně) bílé květy. Ano, je hodně kvítků na zahrádkách, ale to není vidět z dálky, jako stromy. Podzim má sto odstínů různých barev – nezřídka je několik barev i na jednom stromě. Je to prostě nádhera. Horší pro mne je, když je delší dobu pošmourno, pršavo, bez sluníčka. Když ale spadne mlha a zatřpytí se kapičky v pavučinách, rozzáří se zlaté břízy… 😍 Jen škoda, že to netrvá dlouho.
Před lety jsme si vybírali dovolenou v září a jezdili na Slovensko. Malá vesnička v údolí – stráně ze 3 stran (silnice se přeměnila v prašnou cestu do lomu). Když jsem v kadibudce slyšela troubit jeleny, bylo to jako by mi stáli za zády. Každoročně mne překvapovalo, jak se během 10 dnů pobytu změnily barvičky. Muselo se jezdit pomalu, aby bylo dost prostoru na kochání. Naštěstí tam byl provoz minimální, tak to šlo.
Jo, už mám zase ráda podzim, ale trochu vám do poezie hodim vidle. To jsem takhle začátkem září otěhotněla. Do Vánoc mi bylo strašně špatně. Další podzim jsem chytla nejdřív střevní chřipku, potom boreliozu. Dobrá jsem byla až těsně před Vánoci. Další září jsem otěhotněla. Scénář přes kopírák a do toho revoluce. Následující podzim začal už v srpnu tím, že mě odvezli do nemocnice, narvali do mě nasogastrickou sondu a krmili mě kapačkama. Domů jsem šla dvaadvacátýho prosince. Přišlo září a já, ano, hádáte správně, otěhotněla. Bylo to jako vždycky… Každý další začátek podzimu znamenal, že se mi preventivně udělalo šoufl a v mírné formě to vydrželo zhruba do prvního sněhu. Asi pět let.
Ale jó, přešlo to a zase je podzim moje oblíbená doba, kdy poskakuju v houštinách, škubu roztodivný bobule, motám růže z barevnýho listí a kradu na zahradách odkvetlý zapomenutý slunečnice, abych se mohla kochat ptákami a zahánět kočičí predátory od krmidel.
Hledám marně oslí můstek od podzimu k tomu, co jsem právě zažila na YT. Ale napsat vám to musim, protože nic tak hroznýho a skutečně vážně myšlenýho jsem nikdy neviděla: Dort, který nasbíral miliony shlédnutí. Prostě trhák!
Do dortové formy kolem dokola vyskládáte naštorc nastojato lepené oplatky. Aby to vypadalo, jako kolová hradba. Dno uděláte z rozmixovaných sušenek s máslem (jako americkej čízkejk). Pak rozmícháte mascarpone s ušlehanou šlehačkou. Musí toho být hodně. Rozdělíte do dvou misek. Svaříte škrob a coca-colu na puding a vmícháte do části krému. Tímhle hnusem vyplníte polovinu dortu. Do druhé části krému nasekáte jahody a tuto jedinou normální součást znehodnotíte tím, že to opět nacpete do sušenkové ohrady. Navrch polijete průmyslovou čokopolevou a dáte vychladit. A ta kjáááva si k tomu uvařila směsku instantního kafe s kakaem, vodou a mlíkem a navrch nastříkala šlehačku ze spreje. Nechci hádat, ale určitě rostlinnou.
No, jestli jste nepochopily/i, jak to skládat, nevadí. Protože jestli zjistím, že jste to některá upatlala, tak vás vyškrtnu z adresáře!
Fuj, to mě tedy hooodně zvedlo!
Bylo to video. A koukala jsem na něj proto, že vypadal velmi dobře. No, asi začínám bejt stařecky dementní, nebo slepnu v pokročilém věku, neb jsem nepoznala ty sušenky. Zkusim poprosit ajťáka, aby mi z videa obrázek udělal. Možná byste mě pak pochopily/i… 🙂
Krásné počteníčko 🙂 Boye opět nezklamala a zasloužila si mi o krásné ráno (četla jsem až dnes). Sice se necítím zrovna nejlíp, včera jsem celý den proležela a dnes v tom hodlám pokračovat (nějaká chřipka či co), ale už je mi o moc líp a pokud je pravda že smích léčí, tak zítra budu určitě cajk 🙂 Jen drobná otázečka: „Ten recept na supr dort je z mimibazaru?“
Já podzim nerada.Určitě ocením barevnost stromů a všelijakých bobulí ale to je tak vše.
Chladno a vítr a vlhko a pomalé usínání přírody.Spousty ptáků zmizí a s nimi štěbetání a zpěv.
Do zlatých a rudých listů stromů zaduje vichr a jsou dole na zemi.
Navíc u nás v dolíku nastoupí inverze,všechno je vlhké a smutné.Člověk se brodí skrz mraky které padají až k zemi a málem tě dusí.
Modré nebe a sluníčko si užiješ tak akorát na vzdálených kopcích na Šumavě.
A inverze stále trvá…už týden…a další a šero a brzo tma.
Z podzimu mám nejraději jeho poslední den – 21.prosinec – slunovrat .
To už se pomalinku začnou dny prodlužovat a přestože zima vládne plnou silou v půlce ledna už nacházím pod lesem první náznaky vykukujících sněženek.
Pomalu se blíží jaro moje nej nejoblíbenější roční období.
Mimochodem 21.prosince se narodila moje máma.Letos by to bylo 100 let.8let už tu není.
Evi, mám to jako ty. Podzim tak nanejvýš do půlky října, na sníh se ráda podívám v televizi a od 21.12. vyhlížím jaro. Koně/zvířata začínají zakládat na letní srst.
Mám ráda všechna roční období, každé má na sta půvabů a podzim je opravdu krásný. Ať už se jedná o prosluněné dny, kdy je obloha sytě modrá jako v žádné jiné době, všechno hýří barvami, (jak moc krásně napsala Saša), , rudé jeřabiny a hložinky zvou ptactvo na jednu z posledních hostin a vítr si pohrává se suchými stébly trav… Ale i dny mlhavé mají svůj půvab, místa důvěrně známá dostávají trošku nádech tajemna, všechny zvuky jsou ztlumeny, věci ztrácejí své jasné obrysy a občas si vypůjčí podobu něčeho až neskutečného. Tak si představuji čas dušičkový… Ale podzim je hlavně přípravou na nové jaro. Lísky a ořešáky už mají nasazeny malé jehnědy, opadané listí nahradily pevně uzavřené ulité pupeny, zasazené cibulky a sazenice květin se každý den zavrtávají kořínky stále hlouběji do půdy, aby na jaře, až přijde jejich čas, mohly růst a kvést, podzimní deště všemu dodají vláhu a napojí prameny…
To všechno a ještě mnohem víc je pro mě podzim. Mám ho moc ráda.
Musím přiznat,že jsem se na podzim,jako na přípravu jara,nikdy nepodívala.Příprava na zimu,to ano,ale jaro mi nikdy nenapadlo,to děkuji za nový ,pro mne,pohled.Jinak mám podzim moc ráda,možná raději ,než jaro,protože na jaře je všechno svinstvo po zimě hrozně vidět.
Ivo, na tohle je nejmilosrdnější zima, když napadne sníh. Přikryje všechen, s prominutím, čurbes, který na mě cení zuby ze všech koutů a zprostředka taky a zahrádka vypadá čistá, upravená. Ale druhý den přijde obleva a je po iluzi. 🙂
Já se omlouvám, že zas pozdě. Věděla jsem, že se to blíží, ale podcenila jsem ukecanost. Ono to hodně poposkočilo…
Panečku, otevřu stránky a říkám si: týjo, pětapadesát tisíc příspěvků, to už je slušnej pokec. No nenapadlo by me, že…
Jani, velka gratulace. Krasne cislo.
To je numéro , taky to bylo první , co mě napadlo . A je ve správných rukou 🍀
Tak to je teda číslo! Je možné, že jsme tak ukecané? Jani, hezky ses trefila, blahopřeju!
"Dobrý den" s úsměvem má opravdu sílu. S pokladními v obchodě se snažíme dle okolností i o nějaký žertík, aby…
To je bezva článek
Nejradeji mam pozdrav s usmevem. Usmevy mam moc rada. Nejkrasnejsi jsem videla na Sri Lance. Chudi, ale velmi stastni lide…
Komu vykám, toho zdravím "Dobrý den!", komu tykám, se většinou pozdrav odbyde vodáckým "Ahoj". Ale když jsme od sebe tak…
Ahoj Bramboračko. Všem pěkný den.
A kterou čast těla je třeba nechat na pokoji? Takové tření nosem o nos - mám dojem že někde na…
Přiznávám - Spocka dám bez problémů, na shace si polámu prsty.
Ja tede nevim, ale my jsme koupili starsi dum, postaven 1928, v puvodnich planech je wc I koupelna. Mas na…
Reni, nepekla. Mám remosku malou, tam by se vešly jen ty 3 kousky, možná 4, by se smáčkly, ale rozpočítávat…
Jůůů... vy mne pozvete na gáblík?.... Ale je vám jasný, že mám teď 🐻 jako osobního řidiče?😉😂😎
Registrace
Registrace uživatelů (s možností následně psát komentáře) probíhají pouze ručně z důvodu vyloučení spammerů a osob nedodržujících slušné chování. Viz Pravidla serveru.
Omlouváme se všem slušným uživatelům internetu, ale zřejmě není jiné cesty…
O nás
Jsme neoficiální seskupení, které obohacovalo portál pro ženy na Seznamu, kdy jsme hodně přispívali do komentářů pod recepty… (více pod odkazem „O nás„)
To je slovo do pranice!
Podzim je moje nejoblíbenější období – jaro – to je všechno zelené, všichni kocouři blázní, léto – moc horko, zima – když není bláto, tak je moc zima, ale podzim?
To je nádhera! Příroda vytáhla všechny možné barvy a oblékla skvostný šat, slunce příjemně hřeje, procházka pozimním lesem – to je zážitek.. na pasece tančí víly, za každým keřem číhá rozpustilý elf, aby nám vyvedl nějakou taškařici, sem tam najdeme zapomenutou malinu, nasbíráme barevné listí do vázy.. a třeba nás tam čeká nějaké milé překvapení…
kocouři – to se dvoří jen ti statní, které jaro neunavilo..prostě podzim, to je pohádka, kterou nám příroda vypráví před zimním spánkem❤️
Tos napsala moc krásně, mám to stejně. ❤️
Krásné povídání, Lakysko… taky mám ráda podzim 🙂
Lakysko, krásně si to napsala. Podzim je krásný, letos obzvlášť.
Já to tak mám už dlouho..je to krásná roční doba. A už mám nakoupenou slunečnici a zrní pro ftáčátka na zimu.
Jaro má sto odstínů zeleně a (převážně) bílé květy. Ano, je hodně kvítků na zahrádkách, ale to není vidět z dálky, jako stromy. Podzim má sto odstínů různých barev – nezřídka je několik barev i na jednom stromě. Je to prostě nádhera. Horší pro mne je, když je delší dobu pošmourno, pršavo, bez sluníčka. Když ale spadne mlha a zatřpytí se kapičky v pavučinách, rozzáří se zlaté břízy… 😍 Jen škoda, že to netrvá dlouho.
Před lety jsme si vybírali dovolenou v září a jezdili na Slovensko. Malá vesnička v údolí – stráně ze 3 stran (silnice se přeměnila v prašnou cestu do lomu). Když jsem v kadibudce slyšela troubit jeleny, bylo to jako by mi stáli za zády. Každoročně mne překvapovalo, jak se během 10 dnů pobytu změnily barvičky. Muselo se jezdit pomalu, aby bylo dost prostoru na kochání. Naštěstí tam byl provoz minimální, tak to šlo.
Jo, už mám zase ráda podzim, ale trochu vám do poezie hodim vidle. To jsem takhle začátkem září otěhotněla. Do Vánoc mi bylo strašně špatně. Další podzim jsem chytla nejdřív střevní chřipku, potom boreliozu. Dobrá jsem byla až těsně před Vánoci. Další září jsem otěhotněla. Scénář přes kopírák a do toho revoluce. Následující podzim začal už v srpnu tím, že mě odvezli do nemocnice, narvali do mě nasogastrickou sondu a krmili mě kapačkama. Domů jsem šla dvaadvacátýho prosince. Přišlo září a já, ano, hádáte správně, otěhotněla. Bylo to jako vždycky… Každý další začátek podzimu znamenal, že se mi preventivně udělalo šoufl a v mírné formě to vydrželo zhruba do prvního sněhu. Asi pět let.
Ale jó, přešlo to a zase je podzim moje oblíbená doba, kdy poskakuju v houštinách, škubu roztodivný bobule, motám růže z barevnýho listí a kradu na zahradách odkvetlý zapomenutý slunečnice, abych se mohla kochat ptákami a zahánět kočičí predátory od krmidel.
Hledám marně oslí můstek od podzimu k tomu, co jsem právě zažila na YT. Ale napsat vám to musim, protože nic tak hroznýho a skutečně vážně myšlenýho jsem nikdy neviděla: Dort, který nasbíral miliony shlédnutí. Prostě trhák!
Do dortové formy kolem dokola vyskládáte naštorc nastojato lepené oplatky. Aby to vypadalo, jako kolová hradba. Dno uděláte z rozmixovaných sušenek s máslem (jako americkej čízkejk). Pak rozmícháte mascarpone s ušlehanou šlehačkou. Musí toho být hodně. Rozdělíte do dvou misek. Svaříte škrob a coca-colu na puding a vmícháte do části krému. Tímhle hnusem vyplníte polovinu dortu. Do druhé části krému nasekáte jahody a tuto jedinou normální součást znehodnotíte tím, že to opět nacpete do sušenkové ohrady. Navrch polijete průmyslovou čokopolevou a dáte vychladit. A ta kjáááva si k tomu uvařila směsku instantního kafe s kakaem, vodou a mlíkem a navrch nastříkala šlehačku ze spreje. Nechci hádat, ale určitě rostlinnou.
No, jestli jste nepochopily/i, jak to skládat, nevadí. Protože jestli zjistím, že jste to některá upatlala, tak vás vyškrtnu z adresáře!
Fuj, to mě tedy hooodně zvedlo!
To bue mňamka náramná! Vobrtázek by nebyl?🤣🤣🤣
Bylo to video. A koukala jsem na něj proto, že vypadal velmi dobře. No, asi začínám bejt stařecky dementní, nebo slepnu v pokročilém věku, neb jsem nepoznala ty sušenky. Zkusim poprosit ajťáka, aby mi z videa obrázek udělal. Možná byste mě pak pochopily/i… 🙂
Achmůjbože!😱
Krásné počteníčko 🙂 Boye opět nezklamala a zasloužila si mi o krásné ráno (četla jsem až dnes). Sice se necítím zrovna nejlíp, včera jsem celý den proležela a dnes v tom hodlám pokračovat (nějaká chřipka či co), ale už je mi o moc líp a pokud je pravda že smích léčí, tak zítra budu určitě cajk 🙂 Jen drobná otázečka: „Ten recept na supr dort je z mimibazaru?“
Mimibazar je z toho pro dnešek venku. Je to na You Tube Cookrate Cakes.
To si na tvoje doporučení najdu….
Já podzim nerada.Určitě ocením barevnost stromů a všelijakých bobulí ale to je tak vše.
Chladno a vítr a vlhko a pomalé usínání přírody.Spousty ptáků zmizí a s nimi štěbetání a zpěv.
Do zlatých a rudých listů stromů zaduje vichr a jsou dole na zemi.
Navíc u nás v dolíku nastoupí inverze,všechno je vlhké a smutné.Člověk se brodí skrz mraky které padají až k zemi a málem tě dusí.
Modré nebe a sluníčko si užiješ tak akorát na vzdálených kopcích na Šumavě.
A inverze stále trvá…už týden…a další a šero a brzo tma.
Z podzimu mám nejraději jeho poslední den – 21.prosinec – slunovrat .
To už se pomalinku začnou dny prodlužovat a přestože zima vládne plnou silou v půlce ledna už nacházím pod lesem první náznaky vykukujících sněženek.
Pomalu se blíží jaro moje nej nejoblíbenější roční období.
Mimochodem 21.prosince se narodila moje máma.Letos by to bylo 100 let.8let už tu není.
Evi, mám to jako ty. Podzim tak nanejvýš do půlky října, na sníh se ráda podívám v televizi a od 21.12. vyhlížím jaro. Koně/zvířata začínají zakládat na letní srst.
To se dožila krásného věku,hezká vzpomínka…
Mám ráda všechna roční období, každé má na sta půvabů a podzim je opravdu krásný. Ať už se jedná o prosluněné dny, kdy je obloha sytě modrá jako v žádné jiné době, všechno hýří barvami, (jak moc krásně napsala Saša), , rudé jeřabiny a hložinky zvou ptactvo na jednu z posledních hostin a vítr si pohrává se suchými stébly trav… Ale i dny mlhavé mají svůj půvab, místa důvěrně známá dostávají trošku nádech tajemna, všechny zvuky jsou ztlumeny, věci ztrácejí své jasné obrysy a občas si vypůjčí podobu něčeho až neskutečného. Tak si představuji čas dušičkový… Ale podzim je hlavně přípravou na nové jaro. Lísky a ořešáky už mají nasazeny malé jehnědy, opadané listí nahradily pevně uzavřené ulité pupeny, zasazené cibulky a sazenice květin se každý den zavrtávají kořínky stále hlouběji do půdy, aby na jaře, až přijde jejich čas, mohly růst a kvést, podzimní deště všemu dodají vláhu a napojí prameny…
To všechno a ještě mnohem víc je pro mě podzim. Mám ho moc ráda.
Boženko, to jsi napsala moc hezky.
Musím přiznat,že jsem se na podzim,jako na přípravu jara,nikdy nepodívala.Příprava na zimu,to ano,ale jaro mi nikdy nenapadlo,to děkuji za nový ,pro mne,pohled.Jinak mám podzim moc ráda,možná raději ,než jaro,protože na jaře je všechno svinstvo po zimě hrozně vidět.
Ivo, na tohle je nejmilosrdnější zima, když napadne sníh. Přikryje všechen, s prominutím, čurbes, který na mě cení zuby ze všech koutů a zprostředka taky a zahrádka vypadá čistá, upravená. Ale druhý den přijde obleva a je po iluzi. 🙂