Kvákárna IV.

Téma: taky milujete podzim?

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

21 komentářů: Kvákárna IV.

  1. lakysa22 napsal:

    To je slovo do pranice!
    Podzim je moje nejoblíbenější období – jaro – to je všechno zelené, všichni kocouři blázní, léto – moc horko, zima – když není bláto, tak je moc zima, ale podzim?
    To je nádhera! Příroda vytáhla všechny možné barvy a oblékla skvostný šat, slunce příjemně hřeje, procházka pozimním lesem – to je zážitek.. na pasece tančí víly, za každým keřem číhá rozpustilý elf, aby nám vyvedl nějakou taškařici, sem tam najdeme zapomenutou malinu, nasbíráme barevné listí do vázy.. a třeba nás tam čeká nějaké milé překvapení…
    kocouři – to se dvoří jen ti statní, které jaro neunavilo..prostě podzim, to je pohádka, kterou nám příroda vypráví před zimním spánkem❤️

  2. adela.adale napsal:

    Krásné povídání, Lakysko… taky mám ráda podzim 🙂

  3. Imelda napsal:

    Lakysko, krásně si to napsala. Podzim je krásný, letos obzvlášť.

  4. kvetula.v napsal:

    Jaro má sto odstínů zeleně a (převážně) bílé květy. Ano, je hodně kvítků na zahrádkách, ale to není vidět z dálky, jako stromy. Podzim má sto odstínů různých barev – nezřídka je několik barev i na jednom stromě. Je to prostě nádhera. Horší pro mne je, když je delší dobu pošmourno, pršavo, bez sluníčka. Když ale spadne mlha a zatřpytí se kapičky v pavučinách, rozzáří se zlaté břízy… 😍 Jen škoda, že to netrvá dlouho.
    Před lety jsme si vybírali dovolenou v září a jezdili na Slovensko. Malá vesnička v údolí – stráně ze 3 stran (silnice se přeměnila v prašnou cestu do lomu). Když jsem v kadibudce slyšela troubit jeleny, bylo to jako by mi stáli za zády. Každoročně mne překvapovalo, jak se během 10 dnů pobytu změnily barvičky. Muselo se jezdit pomalu, aby bylo dost prostoru na kochání. Naštěstí tam byl provoz minimální, tak to šlo.

  5. BOYE napsal:

    Jo, už mám zase ráda podzim, ale trochu vám do poezie hodim vidle. To jsem takhle začátkem září otěhotněla. Do Vánoc mi bylo strašně špatně. Další podzim jsem chytla nejdřív střevní chřipku, potom boreliozu. Dobrá jsem byla až těsně před Vánoci. Další září jsem otěhotněla. Scénář přes kopírák a do toho revoluce. Následující podzim začal už v srpnu tím, že mě odvezli do nemocnice, narvali do mě nasogastrickou sondu a krmili mě kapačkama. Domů jsem šla dvaadvacátýho prosince. Přišlo září a já, ano, hádáte správně, otěhotněla. Bylo to jako vždycky… Každý další začátek podzimu znamenal, že se mi preventivně udělalo šoufl a v mírné formě to vydrželo zhruba do prvního sněhu. Asi pět let.
    Ale jó, přešlo to a zase je podzim moje oblíbená doba, kdy poskakuju v houštinách, škubu roztodivný bobule, motám růže z barevnýho listí a kradu na zahradách odkvetlý zapomenutý slunečnice, abych se mohla kochat ptákami a zahánět kočičí predátory od krmidel.

  6. BOYE napsal:

    Hledám marně oslí můstek od podzimu k tomu, co jsem právě zažila na YT. Ale napsat vám to musim, protože nic tak hroznýho a skutečně vážně myšlenýho jsem nikdy neviděla: Dort, který nasbíral miliony shlédnutí. Prostě trhák!
    Do dortové formy kolem dokola vyskládáte naštorc nastojato lepené oplatky. Aby to vypadalo, jako kolová hradba. Dno uděláte z rozmixovaných sušenek s máslem (jako americkej čízkejk). Pak rozmícháte mascarpone s ušlehanou šlehačkou. Musí toho být hodně. Rozdělíte do dvou misek. Svaříte škrob a coca-colu na puding a vmícháte do části krému. Tímhle hnusem vyplníte polovinu dortu. Do druhé části krému nasekáte jahody a tuto jedinou normální součást znehodnotíte tím, že to opět nacpete do sušenkové ohrady. Navrch polijete průmyslovou čokopolevou a dáte vychladit. A ta kjáááva si k tomu uvařila směsku instantního kafe s kakaem, vodou a mlíkem a navrch nastříkala šlehačku ze spreje. Nechci hádat, ale určitě rostlinnou.
    No, jestli jste nepochopily/i, jak to skládat, nevadí. Protože jestli zjistím, že jste to některá upatlala, tak vás vyškrtnu z adresáře!
    Fuj, to mě tedy hooodně zvedlo!

  7. Nella napsal:

    Krásné počteníčko 🙂 Boye opět nezklamala a zasloužila si mi o krásné ráno (četla jsem až dnes). Sice se necítím zrovna nejlíp, včera jsem celý den proležela a dnes v tom hodlám pokračovat (nějaká chřipka či co), ale už je mi o moc líp a pokud je pravda že smích léčí, tak zítra budu určitě cajk 🙂 Jen drobná otázečka: „Ten recept na supr dort je z mimibazaru?“

  8. jarybarka napsal:

    Já podzim nerada.Určitě ocením barevnost stromů a všelijakých bobulí ale to je tak vše.
    Chladno a vítr a vlhko a pomalé usínání přírody.Spousty ptáků zmizí a s nimi štěbetání a zpěv.
    Do zlatých a rudých listů stromů zaduje vichr a jsou dole na zemi.
    Navíc u nás v dolíku nastoupí inverze,všechno je vlhké a smutné.Člověk se brodí skrz mraky které padají až k zemi a málem tě dusí.
    Modré nebe a sluníčko si užiješ tak akorát na vzdálených kopcích na Šumavě.
    A inverze stále trvá…už týden…a další a šero a brzo tma.
    Z podzimu mám nejraději jeho poslední den – 21.prosinec – slunovrat .
    To už se pomalinku začnou dny prodlužovat a přestože zima vládne plnou silou v půlce ledna už nacházím pod lesem první náznaky vykukujících sněženek.
    Pomalu se blíží jaro moje nej nejoblíbenější roční období.
    Mimochodem 21.prosince se narodila moje máma.Letos by to bylo 100 let.8let už tu není.

  9. bozena.fialova napsal:

    Mám ráda všechna roční období, každé má na sta půvabů a podzim je opravdu krásný. Ať už se jedná o prosluněné dny, kdy je obloha sytě modrá jako v žádné jiné době, všechno hýří barvami, (jak moc krásně napsala Saša), , rudé jeřabiny a hložinky zvou ptactvo na jednu z posledních hostin a vítr si pohrává se suchými stébly trav… Ale i dny mlhavé mají svůj půvab, místa důvěrně známá dostávají trošku nádech tajemna, všechny zvuky jsou ztlumeny, věci ztrácejí své jasné obrysy a občas si vypůjčí podobu něčeho až neskutečného. Tak si představuji čas dušičkový… Ale podzim je hlavně přípravou na nové jaro. Lísky a ořešáky už mají nasazeny malé jehnědy, opadané listí nahradily pevně uzavřené ulité pupeny, zasazené cibulky a sazenice květin se každý den zavrtávají kořínky stále hlouběji do půdy, aby na jaře, až přijde jejich čas, mohly růst a kvést, podzimní deště všemu dodají vláhu a napojí prameny…
    To všechno a ještě mnohem víc je pro mě podzim. Mám ho moc ráda.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..