KVÁKÁRNA X.

Už se nám to blíží. A já mám letos několik nezabalitelných dárků, na které jsem musela koupit taštičky. Vítězí ovšem krabice velikosti na mamuta, kterou budu muset zabalit do sarongu, protože tak velký papír není…

A jak balíte nezabalitelné dárky vy?

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 komentářů: KVÁKÁRNA X.

  1. Vera M. napsal:

    Taky tašky , jsi kouzelná , že nejsem sama taková

  2. henriet13 napsal:

    Tak jak pro koho. Pro decka, které se baví trháním papíru: dostatečně velký kus papíru, ani nemusí být vánoční či sváteční, ze všech stran nahoru, svázat stužkou nebo provázkem. Případně zastřihnout hodně trčící konce. Vypadá to jako ananas 🍍😀 Jinak do krabice a zabalit klasicky, nebo do tašky.

  3. henriet13 napsal:

    Jednou jsem zabalila krabičku s dárkem do stránky novin s horoskopem, který se v práci četl pro zábavu každý den. Byl to momentální nápad, samozřejmě s aktuálním datem… Pobavilo 😆

  4. Devetapadesatka napsal:

    Já jsem stará konzerva, čili papír a ozdobné vázání. Ovšem každý rok se snažím, aby vázáni bylo vždycky něčím zvláštní. Buď přidávám zlaté lamely nebo ustřihnu kus podložky, která se dává pod dorty a papír tou krajkou přizdobím.
    Dcera to jeden rok vyřešila tak, že nakoupila hnědé papírové tašky a namalovala na ně sobí a mikulášovské ksichtíky a nalepila bambule. Bylo to moc hezké.

  5. bozena.fialova napsal:

    Souhlasím, tašky jsou báječný vynález, ale mnohdy musí nastoupit lidová tvořivost. Měkké dárky jsem s oblibou rolovala do válce, papír přečnívající na obou stranách jsem stáhla stužkami a vyšel z toho úhledný maxibonbón. Na veliké staré rádio do sbírky nebyla žádná vhodná krabice, jen jedna bez víka. Tak dostala nahoru dnem slušivý polep z vánočních papírů, nakašírovanou stužku a fungovala jako skleněný poklop, jaký býval v obchodech na syrečky. 🙂 Docela to tehdy všechny pobavilo. Ale opravdu nezabalitelný byl kdysi houpací kůň. Odnesl to chudák přikrytím prostěradlem a vypadal v šeru pod stromečkem dost přízračně. 🙂

  6. Haderach Kwisatz napsal:

    Boženčin houpací kůň mi připomněl: v sedmé třídě jsem před povinným lyžařským výcvikem dostala komplet lyžařské vybavení – od lyží po čepici. Máma z toho za pomoci smetáku a ramínka na šaty postavila vedle stromečku lyžaře i s hůlkama a říkala, že se ho lekla pokaždé, když do pokoje vešla. Že nás ostatní při nástupu ke stromečku málem trefil šlak asi netřeba říkat.

  7. lakysa22 napsal:

    Nejlíp do krabice – během roku, když je zvlášť hezká, tak schovám, na stužky přivážu ozdobu – rolničku, drátěné srdíčko..jeden rok se papír tak trhal, že jsem dala normální balící – na jeden namalovala baňky, na další osnovu i s notama.. bramborovým razítkem sněhuláky.. Ale fakt jsou nejlepší tašky – ty jsem jednou vyrobila ještě co by školou povinná. Ale pro mňousky krabice – rádi rozbalujou, a jednou ani nevadilo že byla zabalená do novin. Jo! Jednou jsem zabalila naprosto nezabalitelný dárek do látky – inspirace na internetu – a mêlo to velký úspěch.
    Dárek nemusí být ani drahý, ani velký, ani krásně zabalený – velkou radost udělal zvláštní kamínek z cest, jen tak podaný na dlani milého člověka

  8. jarybarka napsal:

    U nás klasika-vánočni papír.3 děcka měly pod stromečkem takové haldy dárků,že snacha vyhlásila napřesrok, že se budou recyklovat lidlácké velké letáky.Děti s radostí trhaly papíry.
    Loni na jaře mi zbyla tapeta tak jsem vyrobila spoustu tašek různých velikostí a letos ještě nějaké přivyrobím.Ty jsou též na vícero použití.Jmenovky na tašky vyrábí děti.
    S lyžařským vybavením jsem si vzpomněla na vnučku,když jí byly asi 4 roky běhala a rozdávala dárečky.Nakonec zůstaly pod stromečkem lyžařské přeskáče pro ní.Nebyly zabalené. Vnučka si jich nevšímala.Syn ji řekl že má ještě jeden dárek pod stromečkem.Ona se tam podívala a povídá: ne to Ježíškovi vrátíme.
    Nakonec se nechala přemluvit a když si ty komíny nazula pohybovala se v nich jako by se s nima narodila.

  9. Francizska napsal:

    Velké dárky jsou vždy problém. Už jsem taky balila do látek, ubrusů šátků k vodě.
    Nejhezčí balení vyrobila dcera. Koupila velké nebělené papíry, z brambor vyrobila razítka (srdíčka, stromečky, hvězdičky, vše v různých velikostech).
    Potom je namočila do barvy a obtiskla na papíry. Bylo to moc hezké a každý to ocenil. Vyráběla jsem i škrobák.

  10. a.rena napsal:

    Velké dary jsem už několikrát balila do vánočního ubrusu a slavila jsem úspěch. Jinak když jsem v rámci firmy pomáhala před Vánoci v obchodě, běžně jsme všichni balili kvanta dárků a my ženské jsme dokázaly krásně zabalit jenom do papíru keramickou kávovou/čajovou soupravu (konvice, 6 šálků s podšálky) tak, že to vypadalo jak v krabici. Je to jenom o tom, jak to seskládáš na základnu papíru a potřebuješ i probalovací jemný papír, ať se ti keramika neroztřísne. Do dneška se mi to hodí.

  11. BOYE napsal:

    Fyjalo voctup! Ztratil se mi děěěsně ftipnej příspěvek na téma balení. A nebudu to psát znovu, protože to Hadérčin lyžař naprosto přebil.
    Teď vážně: Velký do povlečení, prostěradel. ubrusů. Ale musí se k tomu vymyslet buď něco naprosto praštěnýho, nebo krásnýho. Na hadry jsou nejlepší Japonci. No a jinak ráda jsem balívala do novin a dělala k tomu origami. Jenže černobílý noviny vyhynuly a ty barevný vypadaj moc bulvárně. V současnosti je nejlepším zdrojem papíru nákupní taška. Rohlik, Košik dvorní dodavatelé. Krásnej hladkej papír a moc dobře se z něj dělají i aplikace. No a nejlíp zabalený dárek byl kdysi od bráchy. Nevěděl co by, tak se rozhodl věnovat mi stovku. Ovšem vyrobil k tomu pětasedmdesáticentimetrovou past (typ „na myši“), která by hravě přerazila vaz klokanovi rudému a do ní tu stovku nalíčil… Rozbalit to bez úrazu byla makačka na bednu i na fyzičku.

  12. Haderach Kwisatz napsal:

    Tak to mám historku o blbě zabaleném dárku i k Lucčiný stovce.
    Otec mého otčíma byl ruský šlechtic – celá rodina utekla z Ruska v roce 1917 před bolešviky a on se tady potom oženil s českou překladatelkou do a z ruštiny.
    Ten pán měl sestru – a jednou jí k Vánocům daroval kozinkové rukavičky. Sestra byla strašně uražená z tak nicotného dárku a hodila rukavičky do krbu. Což neměla dělat, protože v každém prstu byla srolovaná tisicírublová bankovka.

  13. Vera M. napsal:

    Kolegyně dostala jako svatební dar dětský deštníček a když jej rozevřela , z každé šprušle visela rolička bankovek . Bylo to kouzelné

  14. adela.adale napsal:

    Já nejsem moc balicí typ, takže běžně bonbóny, i když už i krabičky jsem se naučila pěkně zabalit. A když tašky či taštičky, tak si je ušiju sama, ať je z nich i nějakej jinej užitek. Dobré jsou k tomuto účelu obaly od rýže z Lidlu třeba. Ty stačí jen projet cikcakem a opatřit pěknými oušky, aby i barevně ladily. Rekordmanem je v tomto ohledu taška, kterou jsem šila ještě jako puberťák a něco (už si to nepamatuju) do ní dala sestře. Nekecám, používá ji dodnes (svoje výtvory si poznám, vždycky jsem si ráda hrála s cuckama a tahle je z kvalitní potahové látky, tatínek byl čalouník). Jinak jsou dobré třeba i bílé pytle od brambor, stačí vyprat.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..