„Déšť z keřů smývá nánosy špíny,
úlevu cítí, náhle jsou lehčí.
Lampa si zpívá zbavena viny,
radostě svítí náladou lepší.“
Bude pršet (tedy doufejme), tak si udělejte mísu chlebíčků a zavzpomínejte, co jste rádi dělali jako děti, když pršelo…
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Já se omlouvám, že zas pozdě. Věděla jsem, že se to blíží, ale podcenila jsem ukecanost. Ono to hodně poposkočilo…
Panečku, otevřu stránky a říkám si: týjo, pětapadesát tisíc příspěvků, to už je slušnej pokec. No nenapadlo by me, že…
Jani, velka gratulace. Krasne cislo.
To je numéro , taky to bylo první , co mě napadlo . A je ve správných rukou 🍀
Tak to je teda číslo! Je možné, že jsme tak ukecané? Jani, hezky ses trefila, blahopřeju!
"Dobrý den" s úsměvem má opravdu sílu. S pokladními v obchodě se snažíme dle okolností i o nějaký žertík, aby…
To je bezva článek
Nejradeji mam pozdrav s usmevem. Usmevy mam moc rada. Nejkrasnejsi jsem videla na Sri Lance. Chudi, ale velmi stastni lide…
Komu vykám, toho zdravím "Dobrý den!", komu tykám, se většinou pozdrav odbyde vodáckým "Ahoj". Ale když jsme od sebe tak…
Ahoj Bramboračko. Všem pěkný den.
A kterou čast těla je třeba nechat na pokoji? Takové tření nosem o nos - mám dojem že někde na…
Přiznávám - Spocka dám bez problémů, na shace si polámu prsty.
Ja tede nevim, ale my jsme koupili starsi dum, postaven 1928, v puvodnich planech je wc I koupelna. Mas na…
Reni, nepekla. Mám remosku malou, tam by se vešly jen ty 3 kousky, možná 4, by se smáčkly, ale rozpočítávat…
Jůůů... vy mne pozvete na gáblík?.... Ale je vám jasný, že mám teď 🐻 jako osobního řidiče?😉😂😎
Jedu ráno do Jenštejna, takže obvyklý páteční příděl už dnes.
Totéž co dnes – kniha, nebo ruční práce. Kniha byvala častěji. Mimochodem, žabka má hezký slunečník ☔👍
Já taky četla a četla a pomáhala mamce v kuchyni . A lituju , že jsem více nepomáhala babičkám . To jsem teda měla !!! Dělala jsem holičství – kadeřnictví dědečkovi , on to miloval
Dnes stejně jako kdysi – pokud to jde, zalezu s knížkou a kýblem dobrého čaje.
Taky kniha a sociální sítě,mimochodem ta žába je kouzelná…
🙂
když u nás pršelo,zavrtala jsem se k medvědovi a králíkovi na gauči do deky, a četla si..toulala jsem se po hvězdách nebo po prérii,šermovala s mušketýry,lovila s Kopčemem a Veverčákem mamuty, utíkala jsme si do svého světa a vypila k tomu litry černého čaje s citronem..a jestli bude pršet o víkendu,ta upeču kuře, postarám se o svého lukostřelce a přečtu si další příběh samozvaného exorcisty Jakuba Vandrovce…
žabka je zámecká paní ..to ten deštník s kopretinami…ale nelíbat, takhle jí to sluší 😀
Měla jsem snahu přispět svojí troškou do komentářů, leč příspěvek se neobjevil a ztratil se někde v mezihvězdném prostoru. A podruhé mi to odmítá vzít, že už jsem totožný příspěvek jednou odesílala. Inu, o nic moc až tak nepřijdete. 🙂
Přeju všem hezký den.
a tady už prší..jen nevim, kde v robotě vezmu medvěda a králíka a gauč…
Koniáš hlásí návrat.
No, taky kniha – ale když jsme bývali v létě na chatě, kde nebyla elektřina a už se třeba stmívalo nebo bylo tak zamračeno, že číst se nedalo, poslouchali jsme rádio. Hajaju, četbu na pokračování a tak. Ráda na to vzpomínám.
je to trochu mimo, ale s tím rádiem jsem si vzpoměla jak jsem se vždycky v neděli po obědě tumlovala s nádobím, abych stihla pohádku ve 13,00h. To jsem milovala i to čtení a různé dramatizace víc než v televizi
Že jo?
Včera při pohledu z okna,směrem k Boubinu na Šumavě, do slunečného hodně
větrného dne,jsem si říkala ať už zaprší!
Ten výhled byl zahalen do žlutého oparu z pylu z řepkový polí.
Jinak mè čekají barvičky ,pastelky …
Vycházky se psem i v dešti.Mam ráda vůni deštěm osvěženého lesa a tam mám pár metrů.Všechno je zelené a jaro se vrátilo.
… a četla a četla. To když jsem byla sama. Jinak, když se nás sešlo víc děcek, hráli jsme člověče a mastili karty. V seně dělali bunkry a blbiny. To ale babička neměla ráda (to když jsem byla u ní a dědečka na prázdninách). S dědou jsem chodila střílet. Byl myslivec a měl udělanou střelnici. Jó, to byly časy! Pohádky z rádia mi patří k nedělnímu odpoledni, to jsem taky milovala.
Jinak u nás chvilku „pršelo“, takže je jen mazlavo na povrchu a po centimetru hloubky sucho.
U nás sprchlo teprve před chvílí a krásně se pročistil vzduch.
Jinak jsem se už od dětství nikdy nenudila. Ruční práce a knížky vyplnily každý volný čas, když se nedalo běhat venku, lézt po stromech a dělat různé skopičiny. V okolí samí kluci, nad malou holkou nos neohrnovali. Stejně jako Šárku, i mne zajímaly knížky plné dobrodružství (starší bratr měl zásobu).
Rádio u nás hrávalo celý den – nedělní odpolední pohádka, večer Hajaja, různé dramatizace. Často se večer držela „černá hodinka“. Svítila jen nějaká kontrolka na rádiu, na zdi probleskoval plamínek prasklým tálem na kamnech…. Televizi rodiče koupili když už jsem byla větší.
Teď už čas vyplňuji převážně čtením 🤷♀️