Do komentů Boye napsala: „Vždycky je květáku víc, než hub. Nakrájené houby se dusí na cibulce, když jsou skoro hotové, přihodí se nadrobno rozebraný květák. Dusí a smahne se spolu tak dlouho, až jsou houby hotové a květák tak akorát, lehce al dente (prostě aby nebyl na maděru). Zalije se vejci a ty se nechají ztuhnout tak, jak kdo rád. Samozřejmě sůl, kmín, kdo chce, tak pepř… Možno přihodit nějaký zelený blbinky, máma dělávala i s kapií, kterou přihodila k houbám. Taky to nebylo špatný. Květák se předvařuje podle odrůdy. Některý vůbec, některý se blanšíruje, ale třeba Bretaňského prince je třeba normálně chvíli vařit. Dá se to i posypat sýrem a zapéct. Jo a na másle je to nejlepší, samozřejmě.
S bramborama, chlebem…“
A Květa se toho chopila: „Nechala jsem zesklovatět cibuli, na ni dala trochu povolené mražené houby (mám je trochu podušené) a hned k nim přidala i posekaný květák, přidala drcený kmín a pepř a spolu dusila do skoroměkka květáku. Posolila, klepla 3 vejce, nechala je srazit. Bejlí momentálně žádné nemám, ale i tak to bylo olaláááá. Bylo toho pro dva moc, já bez přílohy, mužskej prostě musí aspoň něco málo do ruky, tak 2 opečené toustíky.“
Klidně až někdy pojedete směrem na Vranov, dejte vědět a určitě Vás rádi uvítáme. Hezký večer.