Pečárka obrovská

Na přání Ivanky dávám fotku dnešního nálezu pečárky obrovské na Zalíbené cca 4 km od Českého Šternberku.

Jana Macůrková

Syn: Peč. vzácná nebo císařská

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 komentářů: Pečárka obrovská

  1. Ivana P. napsal:

    Děkuji :o) člověk se rád přiučí. I když mě by sběr neprošel. To víte…..jednou člověk najde vzácného, jenom trochu jedovatého, hřiba….a má to na talíři furt a z koše mu vyhazují i růžovky 🙂

  2. henriet13 napsal:

    Já houby vůbec neznám a proto je taky nesbírám… a stejně bych našla jedině ty jedovatý?, já mám na takový věci štěstí. Ale jím je ráda, když se se mnou někdo podělí, nebo když je ulovím v supermarketu

  3. Devětapadesátka napsal:

    Já nesbírám ani nejím nic, co nemá zespodu „molitan.“ Jak to má lupínky, neberu (kromě lišek, žampasů a hlívy) Může mě přesvědčovat kdo chce jak chce, zkrátka to nedávám. Jó, vona každá houba je jedlá. Některá ale jen jednou ? .

  4. jarybarka napsal:

    Já dnes konečně nasbírala pár krásných smrkových hříbků.Už bylo vepřové na hříbkách s knedlíkem k obědu.Teprva začinají růst.Snad už nebudou vedra aby to vydrželo.
    Přiznám se že já sbírám i pár různých jiných hub než hříbky.Tentokrát ale nebylo v lese nic než jen ty hříbky.??

  5. Katyp50 napsal:

    Jen růžovky-masáky a bedly, když mají svůj čas! Ty spolehlivě poznám. Jinak ne.
    Ale taková velká hlava růžovky, lehce posypnutá mletým kmínem, posolená a maličko počesnekovaná, vložená na rozpálené sádlo, opečená z obou stran a něžně položená na měkký kváskový chléb – mana nebeská, kam se hrabe biftek.
    Jednou známý donesl koš holubinek. Prý ať z toho udělám nějaké jídlo! Hmmmmm. Tak jsem mu je očistila, pokrájela a přidala recept na smaženici. Já bych to těch červeno-zeleno-hnědohub nešla.
    Ale mám kamaráda, který si říká Kingboletus a ten sbírá kdeco a tvrdí, že houby rostou po celý rok a všude (i pod sněhem nebo na stromech), jen se musí znát. Jeho houbové specialitky jsou naprosto dokonalé a jemu opravdu věřím. Dostala jsem od něj sklínku nějakých fialových hlaviček v octu. Vypadalo to jedovatě, chutnalo božsky.
    Také by nikdy nepozřel koupenou hlívu nebo žampiony, které jsou z pěstíren. Sbírá si je sám.
    Já hříbky a ty si fakt vychutnám.

  6. Jiřina napsal:

    Nádherná rodinka, až je škoda ji utrhnout. Můj strýc byl výborný houbař, znal snad všechny houby a nesbíral je jen na podzim, i v zimě vždy něco přinesl. Jednou nám donesl takové houby, nikdy jsem nic takového neviděla. Moje babička /strejdova matka/ když to viděla, málem ji trefilo. Strejda ji ujistil, že je to všechno jedlé /a ne jen jednou/. Sotva odešel, už všechno letělo do popelnice. Babička zavelela, nenechám se otrávit od vlastního syna, raději si dám kus uzenýho, a bylo po praženici.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..