500 g strakatých fazolí
200 g moučkového cukru
100 g mletých ořechů
200 g másla
1 vanilkový cukr
10 g kakaa
1 lžíce rumu
Do druhé poloviny hmoty dalších
10 g kakaa
1 lžíce rumu
Uvařené fazole prolisujeme nebo nameleme, přidáme moučkový a vanilkový
cukr, ořechy, máslo, kakao a rum a všechno dobře promícháme. Hmotu
rozdělíme na dvě části a do druhé zamícháme další kakao a rum. Světlé těsto
rozetřeme na namočený a vyždímaný ubrousek, potřeme tmavým těstem
a stočíme. Roládu polejeme čokoládovou polevou, necháme ztuhnout a navlhčeným
nožem nakrájíme.
Z kuchařky Moučníky od Márii Hajkové vypsala Fialka, foto ilustrační
To je hodně zajímavý recept. Zkusím, až budu dělat něco do práce. Mám kolegyni celiačku, tohle by mohla. A když se to ještě vytuní třeba krémem navrch a nějakým ovocem, mohla bych být za hvězdu 😉. Jen tím ubrouskem si nejsem jistá, spis bych volila pečicí papír.
Mária Hajková se narodila v roce 1923. Kuchařka Moučníky vyšla v roce v prvním vydání v roce 1965, ve druhém v roce 1968. Možná, že po pečícím papíru v té době v Českoslovenku nebylo vidu ani slechu, byť se prokazatelně vyráběl už v roce 1860 (ve Spojených státech teda…). Nebo prostě byl nedostatkový zboží, jako mnoho dalšího. 😉
nedával se pergamen?
To je de facto totéž, jen jinej způsob výroby. Ale prostě – látkovej ubrousek byl asi dostupnější.
na plátěnej, to si pamatuju,to dělávala mamka…
Babička používala nějaký do kterého se balilo máslo a pak taky celofán.Ten se prodával v arších a používal se na zavařeniny místo víček.Mírně se navlhčil a vyšponoval a pak držel výborně.Ten ale nebyl na pečení.
Jéééééééééé, celofán na marmelády … s provázkem … jo, pamatuju!
Babička tak dělala okurky s celofanem a nezavařovala . Ty okurky byly geniální . Křupavé a ta chuť 🥰. Bohužel nevím , jaký nálev dělala
Moje babicka delala okurky pod celofanem taky. Bohuzel kdyz jsem se mohla zeptat tak me to nezajimalo, ted by me to zajimalo, ale babicka tady uz 28 let neni.
Já vám můžu napsat, jak dělal okurky pod celofán můj tatínek. Jako holka jsem se zajímala o všecko a pak jsem je dělala stejně, dokud jsem nepoznala jemnější nálev z DiaNova
Na okurky byl balíček celofán+2 dřevíčka jako kratší lékařské lopatky na jazyk.
Bez zavařování je prostředek DEKO, dával do něj 15 koleček cukerinu (já 30 a stejně mi to přišlo dost ostré).
Nálev dle popisu na sáčku byl na velikou sklenici(4, nebo 5 litrů). Nálev uvařil, musel se nechat pořádně vystydnout, jinak by okurky zkvasily. Okurky naskládal do flašky, prokládal koprem (jinou zeleninu nedával). Plnil až po okraj k hrdlu, křížem zašprajcoval dřevíčkama a zalil necezeným nálevem. Celofán se navlhčil z horní strany, dobře přes hrdlo sklenice přetáhl a gumičkou (stříhané z duše kola) zafixoval. Pod celofán dával i marmelády a povidla, ale myslím, že povidla navrchu trochu posypával kyselinou benzoovou, ale to si nejsem jistá- nikdy jsem to nedělala, já už všechno (krom těch okurek) zavařovala. Ale i okurky jsem dávala do sklenic omnia pod víčka i když bez zavařování.
Já taky zavařuju s Dekem a dávám o hodně více cukru a sacharinu a okurky nejsou sladké .
Moje mamka balila rolády do utěrky a taky to šlo…
V receptech bývalo buď voskovaný papír, nebo pergamen… No na vesnici se to koupit nedalo a na běžné pečení stačil pomaštěný plech (na cukroví) a nebo pomaštěný a vysypaný (na moučníky). Ani si nevybavím, kdy jsem začala používat pečící papír a teď i pečící folii (záleží co peču).
Ale recept je zajímavý. Jednou za čas vařím v papiňáku celý pytlík fazolí a pak je postupně zpracovávám. Tak až zase nastane den D, vše co zbyde, zpracuju na menší roládku.😎
Voskovanej fakt ne. Pečicí papír se sice užívá pro svou nepřilnavost jako náhrada za voskovaný papír, ale voskovaný papír nejde využít jako pečicí, protože by v troubě vytvářel kouř.
Netvrdím, že se na voskovaným peklo, jen že ve staré kuchařce v nějakém receptu jsem četla, že se s ním něco dělalo . Já to v životě doma neměla- totéž pergamen.
Jo a kdyby náhodou někdo potřeboval celofánové blány, jak o nich píše Eva, tak jedno balení pořád přendávám z kouta do kouta😁
Nějak si právě neumím představit ten vlhky ubrousek, protože si myslím, že se to na něj musí přilepit? A ať je to jak chce, já zkrátka použiju papír.
na to musíš mít správnou konzistenci těsta,správný plátýnko a griff…já když se dokopu udělat knedlík v ubrousku..tak to je skoro událost,jako přelet Halleyovy komety
Hele, jednou jsem zkusila piškotovou roládu dát na utěrku. Celý se mi to přilepilo a mohlo mě z toho klepnout. Takže když peču roládu, kterou budu plnit džemem, potřu ji ještě horkou a zavinu ještě teplou. Když vím, že ji budu plnit krémem, smotám ji i s papírem a nechám vystydnout, pak rozmotám a opatrně odlepím papír a naplním krémem. Mám to lety odzkoušený. Takže bych se bala na ubrousek natřít fazolovou hmotu. Sakryš, musím to brzy vyzkoušet. 💪🏻
Ten recept je moc zajimavy a urcite stoji za vyzkouseni.
jj, takhle jsem se to také naučila, ale rolády nedělám, protože na Beaveru bych mohla dělat jednu roládu na jednoho člověka…;-)
Dyk jo, to je dneska sázka na jistotu.