Bramboračka

Na Bramboračku  nakukuje,
ingredience  nakupuje,
pak  pro  vnoučata  dobře  vaří,
na  zahrádce  se  také  snaží,
v  práci  to  bez  ní  opravdu  nejde,
snad  mezi  nás  zas  někdy  zajde,
teď  však  my  k  ní  půjdeme,
slavit  narozky  budeme.❤️

13. dubna  před  třiceti pěti  lety 
přinesl  čáp  Cindu.

Téma – kyneme. (Teda, MY ne!)

Většina z nás při přípravě těsta nejprve zadělá jednoduchý drožďový kvásek (jako dělávaly už naše babičky, třeba do kynutých buchet), aby se kynutí těsta dobře rozběhlo. V menší misce rozmícháme část vlažné tekutiny, trochu cukru, všechno droždí a pár lžic mouky tak, aby vzniklo řidší těstíčko – budoucí kvásek, který necháme zakrytý v misce asi 20 minut kynout. Suroviny na kvásek odebereme z připravených, odvážených surovin na těsto. Teprve až k vykynutému kvásku přidáme zbytek všech připravených surovin a uhněteme.

Omládek je řidší kvas z vody, mouky, droždí a sladového výtažku – sladěnky nebo sladovitu, které koupíte téměř v jakékoliv Zdravé výživě. Než si sladěnku  pořídíte, můžete místo ní do omládku přidávat včelí med. Také obsahuje jednoduché cukry a  nějaké enzymy, které by mohly kvasinkám a tím i těstu svědčit. Zaděláváme-li těsto s omládkem, jde o nepřímé, dvojstupňové vedení: Z části vody, mouky, všeho droždí a medu nebo sladěnky se vyrobí řídký kvasný stupeň – omládek. Nechá se řádně prokvasit a teprve pak se k němu přidá zbytek všech surovin a zadělá se těsto, které bude kynout a zrát, než ho budeme tvarovat.

Omládku je podobný drožďový kvásek nazvaný poliš. Je to jednoduchý drožďový kvásek, trochu řidší než omládek, déle zrající, s ještě menším množstvím droždí. Přináší podobné výhody jako omládek.

Slánek byl ještě před třemi lety docela neznámý pojem. Jde o hodně slaný roztok vody, soli a čerstvého droždí, který se nechá vyzrát v lednici alespoň přes noc, ale klidně i několik dní. Vzdor všem předpokladům toto zacházení kvasinky přežijí a vyjdou z této zkušenosti mnohem silnější. Těsto pak nepotřebuje tolik droždí, kolik je uvedené v receptu. Pečivo v důsledku toho není tolik cítit po droždí a je dokonce jemnější a vláčnější – vydrží měkké snad i o něco déle, než kynutá těsta zadělávaná klasicky.

Kvásek je považovaný za nejstarší přirozenou metodu kypření těsta. Jedná se o směs vlažné vody a celozrnné hladké žitné mouky, která se rozmíchá v uzavíratelné sklenici a nechá se stát na teple bez víčka. Směs začne za pokojové teploty (ideálně mezi 25 a 30°) ve skleničce po cca čtyřech dnech přirozeně kvasit. Ve sklenici vznikne malý živý organismus (mikroorganismy postupně rozkládají obsažené sacharidy na oxid uhličitý CO2), který se následně zavíčkuje. Do víčka se radí udělat dírky nebo víčko můžete nechat mírně povolené kvůli přístupu vzduchu. Sklenici s kváskem dáme do lednice.

Rozkvas je kvásek smíchaný se stejným dílem mouky a vody. Jeden z receptů uvádí, že na rozkvas budete potřebovat 50 g kvásku, 100 g vlažné vody a 100 g žitné celozrnné mouky. Vše dáme do mísy, smícháme, zakryjeme a necháme minimálně 4 hodiny v závislosti na pokojové teplotě. Poté můžeme použít k pečení.

Na záraz je tzv. přímé vedení těsta, nejjednodušší výrobní postup. Pro svoji jednoduchost to je nejpoužívanější způsob výroby pšeničných kynutých těst, především v domácnostech. Se sušeným droždím se všechny suroviny smíchají v jednom kroku, to čerstvé se rozpustí v tekutině  nebo rozdrobí přímo do mouky.

Lievito Madre, LM kvásek nebo kvásková máma. Tento tuhý kvásek pochází z Itálie a stává se u nás čím dál tím víc populární. LM kvásek dělá pečivo extra nadýchané, jemné a vláčné a neovlivňuje jeho chuť. Proto se hodí zejména ke kynutí sladkých koláčů, buchet, trdelníků, lívanců, ale i baget, rohlíků, pizzy a dalších dobrot. A navíc není o nic náročnější na péči a kynutí než žitný kvásek, hodí se i pro začátečníky s kváskováním. Kvásková máma je ideální kvásek na kynutí pečiva pro strávníky, kteří byli zvyklí na klasické drožďové pečivo a koláče a chtějí ho vyměnit za zdravější variantu.

Existuje skupina fanatických obdivovatelů LM, kteří jsou přesvědčeni, že vlastní kváskovou mámu, která obsahuje atomy původní, 300 let staré matky ze Sicílie. Posílají si kousky mezi sebou poštou, o dovolené pro kvásek shánějí hlídání (někdo to musí krmit) a když kvásek zahyne, páchají rituální sebevraždy. Soudný člověk ví, že stejně jako pro skauta roznášejícího Betlémské světlo je nejdůležitější pomůckou zapalovač (potvrzeno u skautů), pro „původní, 300 let starou“ LM vám postačí mouka, voda a med.

11. dubna by s námi oslavila své narozeniny paní
Jana Macůrková.
Už na ni můžeme jen vzpomínat – na její obětavost, s jakou vedla Bramboračku a na její recepty. Bez její péče zůstala i její milovaná zahrádka. Připomeňme si…

Kolem  ní  mlsně  muži  krouží,
po  švarné  kuchařce  marně  touží,
ona  jen  jednomu  s  láskou  vaří,
v  kuchyni  se  hodně  snaží,
lučištník  ji  se  zbraní  v  ruce  brání
a  ona  je  jeho  hradní paní… 
My  jen  čekáme  na  slavné  veselí,
že  se  s  námi  o  dobroty  rozdělí.
10.  dubna  má  pětatřicátiny Šárka  M.

Na Bramboračku pilně dochází,
u žádné diskuze nikdy neschází,
posílá legrácky i moudrá slova,
sotva dopíše, už začne znova…
I její zásluhou jsou rána veselá,
smutná nota od ní nikdy nezněla,
dnes my jí do tance zahrajem,
dáreček koupíme, písničku zapějem,
přinesem také růže květ –
Imelda slaví krásných třicet pět ❤️

Podle předpovědi nás čeká první letní den. Pokud se chystáte na výlet, tak ať nedopadnete jako autor básničky z webové stránky „rýmy“.

Voda teplá, pít se nedá, leju si jí na hlavu,
pro jedno pivo orosený, skočila bych i ze splavu !
Nebo aspoň do potoka, plácnout, cáknout nohama,
někde v dálce vidím vlny, že prej, Fata morgána !