Původní divoké moravské ovoce, odpradávna sbírané a pěstované, s většími plody, tvaru připomínající malou hruštičku nebo jablíčko, velké 3 – 5 cm.
Plody jsou ceněné i jako lék (žaludeční potíže, průjmy), obsahují mnoho vitamínů (B2, A, C), minerálů a dalších prospěšných látek.
Použít se dají po odležení v čerstvém stavu, na sušení, zavařování, na výrobu likérů a pálenky. Plody se sbírají začátkem až v polovině září, ve vyšších polohách až v říjnu, pro využítí plodů musí plody po opadnutí několik dní odležet (musí tzv. zhniličkovatět), až poté se můžou použít na jídlo i zpracování.
Dřevo tohoho stromu je zřejmě nejtvrdší mezi domácícmi druhy i cizími, u nás pěstovanými. Má krásnou barvu i kresbu, využívá se hlavně ve stolářství (intarzie atd.) nebo na výrobu pevných dřevěných nástrojů. Za totality stromy z krajiny skoro vymizely…
Džem uvařil Milan Paleta, talířek je Renaty … a hádejte. Teda – Renata nehádá!
Dobře,děkuji....